Černovice - Kronika

Popis

obce:

Černovice

Katastralni a politicka obec rozlohy 13.18 km2, leži 8,5 km zjz Kunštatu na

nahorni rovině 623 m nad mořem. Obec sestava ze 3 časti: horniho konce, dolniho

konce a ulice. V hornim konci jsou většinou statky , v dolnim konci a ulici většinou

domkaři. Půdorys osady ma podobu obdelnikovou a tvoři širokou, nepravidelnou

naves. Domy jsou mistem dosti těsně vedle sebe , mistem od sebe odděleny, většinou

průčelim na naves. Starši staveni jsou vesměs ze dřeva, zomitana a obilena, novějši

z trupli ( nepalenych cihel), maloktere z cihel palenych.

Od nejstaršich dob do roku 1923

Dějiny

obce:

Kdy byla osada založena neda se bezpečně zjistit, ale domnivame se, že asi ve XII.

Stoleti, ne-li dřive, poněvadž již ve 13. stoleti připomina se tu samostatna fara.

Roku 1286 byl zde farařem Rudger (dle spisu Jana Tenory „Kunštatsky okres“ ve

VlastivěěMoravske ).

Půodněnaležly Črnovice ke zbož Lomnickemu. R. 1392 Jan z Lomnice přvedl

manžlku svou Adliču ze vsi Vzněina ( zanikla vesnice 2 km vychodněod Črnovic

v lese dosud zvanem Zněko) a Bedřchova na Črnovice a Hodonin s lesem

Hodoňkym.

Roku 1406 tyžJan z Lomnice ždal zvodu na Procka z Kunšatu a Lysic, ž drž

zbož sestry jeho v Črnovicich a Tasovicich a zveden byl skutečěna ty děiny

plnym uřdem.

Roku 1455 Bohuš z Lomnice zapsal manžlce sve Kateřněz Ilburka take na

Črnovicich roči plat. Podle toho naležly Črnovice ke zbož hradu Louky, tehdy

odděenemu (Olešickemu).

Kdyžpak roku 1496 koupil to zbož Vilem z Pernšyna, přpojeny byly Črnovice ke

zbož Pernšynskemu, u něožpak jižzůtaly.

Z te doby zachovan je a obecnim uřdem opatrovan čsky psany pergamen, jehožopis

–ovšm nyněšm pravopisem –je tento:

Pergamen

věovaci

„a Vilem z Pernšyna a na Helfenšyněnejvyšš hofmistr kralovstvi čskeho, se

svymi erby a budoucimi potomky vyznavam timto listem všm vůec, kdo jej uzř

nebo čeny slyšti budou, ž přdstoupily jsou přde mnou rychtařa konšle ze vsi

Črnovic jsouce vyslani ode vš obce a snažou prosbou prosily mne jakožpřdkove

moji uděali jsou rybnik tu pode (?) vsi Črnovicemi, kterymžo skrze zatopeni jim

šoda učněa byla, abych jim za to zatopeni nahradil (oddal) a zpravujice mě ž jim

za to nic nehrazeno ( v originale „ddano“)neni. A proto ja svrchu psany Vilem

z Pernštyna nakloněn jsa k jejich snažne a pokorne prosbě i take chtě tomu, aby lide

v te svrchupsane vsi, v Černovicich , tim lepši živnosti miti mohli, ze sve zvlaštni

milosti a dobrotivosti nahradil (oddal) jsem jim za to zatopeni, což se jim zatopilo

tim rybnikem svrchupsanym a timto listem mocně davam (oddavam) a davam pustiny

sve, kterež jsem tu ve vsi Černovicich měl od starodavna zpustle a tak aby oni jich

uživali, roli i louček a k sve živnosti je přivodili sobě i na časy budouci a věčne. Za to

učinil jsem jim takovou milost, že jsem jim odpustil na robotnich penězich, kterež

spravedlivě platili mi na každy ze sedmdesateosm grošů mišeňskych, těch jsem jim

všem odpustil padesate a dva groše mišeňske a timto listem mocně odpouštim na

budouci časy. A na svědomi i na potvrzeni tomu , což se v tomto listu piše, ja

svrchupsany Vilem z Pernštyna svou pečeť vlastni rozkazal jsem přivěsit k tomuto

listu, jenž jest dan a psany na Pernštyně v patek po svatem Jakubu apoštolu leta

paně narozeni Syna Božiho tisiceho čtyřsteho devadesateho devateho“.

K pergamenu misto podpisu přvěšna byla tedy pečť ale ta se nezachovala.Opis

tohoto listu na hrubem papiř vyzdobenem inicialkou a ramečem z malovanych

listů s nedochovanou přlepenou pečti, pořzen byl 15.2.1716 polgmistrem a staršm

mětyse Šěanova a chova se spolu s originalem na obecnim uřděv Črnovicich.

Roku 1674 měa obec 143/64 lanu a bylo tu osedlych domů19, novy pusty1 a stary

pusty 1.

Rukopis ze Svojanovskeho archivu, vypisujici valky za Marie Teresie, svěč, ž

Sasove, kteř daleko od Brna na plen vyjižěi, vydrancovali 2. dubna 1742

Črnovice a odvlekli s sebou 37 osadniků

Roku 1750 platili poddani vrchnosti uroku o sv. Jiř 7 zl 3 kr a o sv. Vaclavu 19 zl

16 kr a přdli 51 liber lnu. 13 sedlakůrobotovalo tydně3 dni s 1 koně nebo volem,

5 podsednikůtydněpo 3 dnech pěšy a 2 tydněpo 2 dnech pěšy. Pozděi bylo

z půlanu 78 dni roboty, pak urok sv. Jirsky a Vaclavsky 18 . kr konvenči mince.

Misto přdla byla povinnost zděati sah dřvi. Daval se take lesni oves.

Vykupu bylo 46 zl 57 1/3 kr střbra.

Obecni

PečťStara pečťobecni ma ve znaku v hornim poli Pernšynskeho zubra , v dolnim strom,

krojidlo a radlici a kolem je napis „Czernowska richta 1689 „. ( Stejnou pečťměa i

obec Hodonin). Podle ni zhotoveno bylo mosazne razitko asi v letech 80tych min.

stoleti, to ma všk napis „Črnovska rychta 1689 „ dosud se ho užva jako obecniho

razitka.

Roku 1772 prodala vrchnost podsednicky dů čslo 26 Matěi Hašovi. Pro

zajimavost slohu a podminek uvadim jej cely :

Kupni

list

statku

Kupovni list

Dnes niž psanyho datum jest dle 3.měice Unora 1770 roku strany prodeje

poddajicich domůemanyrovanyho nejvyššho patentu a takovy novězaložny

gruntovni knihy Matiegu Hassku z Czernowitzten sub Nro 26 fituirovany

podsednicky dům se všemi přinaležejicimi rolmi, zahradami, loukami, pastvinami,

lesmi, a jinšimi spravedlnostmi podle vykaze zemskyho Catastrum, a tohož

vyhledavani společně tehdy a v sjednocenej summě za padesate rejnskych,ktery on

zakupnik nijak najednou , nybrž dle dnešniho data na zakup třicet rejnskych id est

30 fl pak ten ostatek v po sobě běžicich Csterech letech po 5 fl ročně v summě ale

dvacet fl zaplatiti se uvoluje , a do takove k temuž nově založene gruntovni knihy

dle nasledujicich vejminků za vlastni připsani jest , a to sice:

aby

Předně: On každy budouci držitel takovyho vlastnictvi katolickou samo-spasitelnou

viru nejen vyznaval, nybrž taky se svyma přinaležejicima podle nejčistějšiho

vyobcovani katolicke cirkve svůj život vedl, sebe všeho bludu a kaciřstva, jenž by se

skrz všmejkani takovych knih neb skryte schůzky a zatajeni falešnych a podvodnych

učitelův přihodilo, sebe a svoje horlivě zanechal, žadnu bezbožnou rottu u sebe

zatajit, tim meně k takove zlodějske slotě se připojil, žadny ponukovani a vyzdviženi

proti zemskymu knižeti, aneb sve vrchnosti provozoval, nybrž vždycky podle

zemskeho Zřizeni se vši pilnosti živ byl, naproti tomu ale kdyby on skrz takovy

trestu hodneho pokračovani z ouhledu wůbecneho zachovani a zvelebeni, jako taky

kdyby on držitel svůj dům a grunty v naležitym stavu nezachoval, anobrž

zpustovati nechal, svyho držiciho vlastnictvi nedostatečnym, ano i trapitelem tehož

všeho učiněn, nasledovně každem vrchnosti na vůli pozůstava, nejenom na tejto

vlastnosti, nybrž i taky na celym vrchnostenskym panstvi proměnu na usedlosti neb

gruntě činiti bude.

Za druhe:

Všechny na jeho společni grunty rozvržene Kontribučensky povinnosti a jinši

kralovske daně jakkoliv se vždy jmenovati a vypsani bejti mužou, tak jak všechny

naturalni davky bedlivě, jak i taky.

Za třeti:

Robotu tenkrate prošlyho Nejvššiho Robotniho patentu od 7. Zaři 1775 roku

všechny desatky a ostatni gruntovni vrchnosti přinaležejici povinnost, ouroky, ktery

vždy předešle a před učiněnym kupem prodaji vkořeněne, neb obyčejne byly, on kupec

bez vejměny pilně vykonavati a vybejvati ma, napodobně by na tom gruntu až

posavadě vězici a jeho kupce tejkajici vrchnostensky a obecni dluhy mimo sveho

zakupu vyplatiti, nicmeně

Za čtvrty:

Svůj dům a takovymu přinaležejici grunty podle sve možnosti každeho času

v dobrym stavu na sve vlastni outraty zachovati, při čemž všem ale stačně vše

přivoravani a neprave rozšiřeni, jenž bylo v rolich, loukach, zahradach neb

pastvištich, nejostřeji se zakazuje, a od něho takovej podil zas se navratiti komu ten

s důkazem se mohl odjati, sice ale

Za paty:

Dava každeho kupu a prodeje přirozenost, že on ten svůj nyni koupeny vlastni dům

a grunty svobodně, však ale nerozdělene odprodati neb odporoučiti a dědičně

zanechati může, nicmeně se při tom určitě vyjima, že kdyby on obmezeny dům a

grunty mimo svych potomků někomu cizimu odprodati neb dědičně zanechati chtěl ,

pokažde prve na to vrchnostenske dovoleni vziti ma, potom ale kolikrate a

komukoliv takovy dům odprodany a odporučeny byl, pokažde slušna gruntovnich

knih povinnost aneb tak nazvany Laudemium a to sice v připadnosti nějakeho

odporučeni z každeho renskeho 3 kr., v připadnosti ale prodeje z každeho renskeho 6

kr., jakož taky od zapisu ten peniz v prvni i druhy připadnosti za každou osobu 15

kr. do důchodu, vrchnimu ouřednikovi ale z každeho renskeho 1 kr. a kancelařskymu

pisařovi od každeho zakupeneho listu 17 kr. zaplatiti povinnen bude, co však ale se

dotejče skladani zakupniho penize , ten pokaždykrat při drženi spravě na den

svateho Martina nejenom do gruntovni knihy , nybrž taky do zakupniho listu

zaznamenan byti ma.

Ostatně a za šesty:

Zůstava ten a takovy jemu kupcovi za vlastni prodany statek a grunt předevšemi

jinymi gruntovni vrchnosti jak v pořadku zakupu, tak taky tomu gruntu

přivlastněnych povinnosti za fant a zastavek, a sice tim způsobem, že nadřečena

vrchnost kdyby on kupec všechny svoje povinny platy a vejbytky buďto

nezapravoval, aneb taky odtahovati se poukazoval, skrz exekuci k takovym

povinnostem přidržeti pravo ma, pročež on kupec v tej připadnosti všemu pravnimu

zastani a ochraně s dobrym provaženim co nejvyše odporuje.

Všechno věrně a bez všeho podvodu.

Potvrzeni toho s podpisem vysoce vznešeny vrchnosti, jakož taky toho zakupnika na

tom dil majiciho zavazku tento list se upevňuje.

Stalo se na hradě Pernštejně dne 31 prosincza 1772

L.S Josef graf v. Stockhammer v.r.

Original (tištěny) ma text německy a česky. V bodě 3. vzpomenute robotni podminky

byly do vydani Robotniho patentu jistě těžši, škoda že nejsou vyjmenovany ani

dřivějši, ani pozdějši. Divne je, že v listě datovanem 1772 ukladaji se podminky

s odkazem na Robotni patent vydany teprve o 3 leta později. To byl patrně stary

kupni list zaměněn později timto novym, ale datum zůstal původni, kdy koupě se

stala.

Katastr

pozemkovy

Katastralni mapa (stara) pochazi z r. 1827 a je založena na obecnim uřadě. V roce

1893 pořizena byla i s parcelnim protokolem mapa nova, ta je dnes již zastarala.

Podle parcelniho protokolu celkova vyměra pozemků tehdy byla 2289 zak. Jiter,

1377., t.j. na dnešni miry 1.328.ha 12a – m2

Dnešni stav se od toho jen malo liši.

Nemovity

majetek

obecni

1. Roli 12 ha 08 a 42 m2 ročni vynos 701.10 Kč

2. Luk 3 ha 50 a 35 m2 498.80 Kč

3. Zahrada 9 a 77 m2

4. Pastvin a mezi 15 ha 80 a 03 m2

5. Lesů 55 ha 19 a 69 m2

6. Močalů 16 a 39 m2

7. Plochy neplodne 1 ha 79 a 60 m2 1.10 Kč

8 Stavebni častice 5 a 08 m2

----------------------------------------------------------------------------------

Uhrnem 88 ha 64 a 25 m2 ročni vynos 1.201 Kč

( mimo vynosu z lesů )

Daně

Z častečně jenom dochovanych zaznamů v obecnim archivu poznavame že dani se

platilo :

Roku Pozemkove Domovne třid. A činžov. Obratove Vydělkove

1920 2.729,10 386,28 15.657., 480.,

Do roku 1919 kdy lesni majetek velkostatku pernštynskeho byl určen ke statnimu

zaboru , platil velkostatek dani skoro polovici. ( % ), z uvedenych čisel platil

velkostatek

Přiražky

Pokud dalo se zjistit, platilo se k přimim danim ( pozemkove a činžovni) za

jednotliva leta obecnich přiražek :

r. 1893 …. 113 . %

r. 1894 …. 57 . %

Chudinsky

Fond

Chudinsky fond dřve zpravoval a podpory z ně udilel dle vlastniho rozhodnuti

mistni farař R. 1905 založn byl samostatny chudinsky fond obecni, ktery spravuje

1 z radnich a udili z ně podpory dle usneseni obecniho zastupitelstva. Vklad učněy

do roku 1907 obnosem 300 Kčje zakladnim jměim a nesmi byti vyjma urokůvybran bez povoleni zem. vyboru (Vynos mor. Zem. vyboru ze dne 28. 1. 1907 čs.

7,430) . Zaznam v učtni knize tohoto fondu nejsou ročěuzavirany a viděi, ž

nebyly revidovany o vyročich učech. Vyplacely se pravidelne male podpory obecnim

chudym, a to bylo vš –ostatni vydaje na socialni peč byly vyplaceny přmo z obecni

pokladny a proto neni možy naležty přhled.

Z knihy učtni vypisuji nětere uzavěky :

r. 1905 přjem 343,04 K vydani 38,- K zbytek 305,04 K

r. 1913 přjem 510,37 K vydani 518,-K nedostatek 7,63 K

r. 1915 přjem 123,75 K vydani 140,- K nedostatek 16.25 K

r, 1919 přjem 28.- K vydani 32,- K nedostatek 4,- K

Trati

R. 1749 jmenovali se zde trati :

Na Liskovcich, Květova, v Chrazdach, na Kroužkach, na Vratech, les obecni

Stražničky,

Nynějši nazvy trati jsou:

Liskovce, Červinka, Květovy, Ohrazdy, Založka, Kroužky, Vrchy, Stražnice. Lesy:

Vracky, Polamanec, Zahajne, pod Vrchem, Nerušim, Podčeči, Zněcko, Zaraz,

Osikova, Špilberk (vrch), Benatky, Rampirovy skaly, skala Řihovice

Silnice

Silnice od Bedřichova k Hodoninu , (vlastně jenom na rozcesti k reviru ) vedla naši

obci od nepamětnych dob. Pamatuje se však , že asi v roce 1867 čast jeji, ktera vedla

Bedřichovskym lesem „do Vrchu“ byla přložna kus severněi , aby vyhnula

prudkemu kopci. „Stara silnice je kratš sice, ale nevyhyba kopců, a je pěšmi k cestědo Bedřchova všobecněpoužvana.

R. 1903 velkostatek Pernšyn, aby domohl se sjizdněš silnice a vyhnul prudkym a

dlouhym kopců (zejmena Kalna) nabizel obcim Chlevskemu, Skoroticim, Čpimu a

Črnovicim, ž vystavi silnici novou z Nedvěice (vlastněod usti potoka Chlevskeho

do Šarcovy) do Črnovic, ktera povede na Chlivske dolni, podel potoka po Hratkach

s nepatrnym stoupanim. Velkostatek se uvoloval nest všchen naklad po svych

pozemcich, obcim hraditi by přpadla pouze stavba po jejich pozemcich , tedy

Črnovicim delka z vesnice na Kroužy , tedy asi 2,5 km, bylo vypočtano, ž by

obec stala naklad 1.800 zl. Zastupcove obce Črnovice a Skorotic všk tuto

vyhodnou nabidku odmitli na nezměnou šodu potomků

R. 1919 –1920 vystavěa si obec Tasovice, jako přpojeni na silnici z Hodonina do

Rozseč, silnici od obrazku do Tasovic. Odtud měa vest dale do Črnovic. Zdejš

občne celkem s timto projektem souhlasily, takž obec Črnovice dala si pořdit

nakladem 1.600 Kčplan a rozpočt, ale silnice , ačbyla zaručna statni subvence

60% (jako na stavbu nouzovou k odpomoci povaleče nezamětnanosti

obyvatelstva), se nepostavila pro odpor něolika malo čenůobecniho zastupitelstva,

opě na velkou šodu jak součsniků tak i potomků

Ovocne

stromovi

Odedavna byvala obec Črnovice na ovocne stromovi chuda.Pro surove podnebi a

zejmena čste a silne věry a velke mrazy , kterymi pětovani trpi, neboťse dostavuje

brzo rakovina u jadroveho ovoce. S podivem všk je, jak malo třši je zde pětovano,

zejmena šechtěych , ačoli planych třši starych i mladych je hojno. Počtkem

tohoto stoleti Odbor Narodni jednoty vysadil řdu jabloni u silnice na Stražice, obec

pak třšěpodle silnice na Črvinku.Z obojiho zbylo jen něolik stromů neboťjak

lide, tak i dobytek stromůneštřl. Poněadžzdejš občne stromovi malo pětuji,

neciti s nim a neopatruji je, na svou šodu. Sveho čsu učtel Šarzberger ošechtil

mnoho plaňt jabloňvych ve farske zahraděa pan farařJičnsky nabizel je lidem

zdarma, jen aťsi je vykopou a zasadi, ale ani tehdy neprojevili o nězajem.

Z mladšich hospodařů maji stromovi radia vypěstovali si ovocny sad. Josef Musil č.

23, V. Pesa č. 24, Josef Franc č. 25, Fr. Jilek č. 26 a Rud. Křenek č. 98. Pomyšli se

na zřizeni školni zahrady, kde by v odděleni štěpařskem ze semene již pěstovana

plaňata i šlechtěnci zde otužile se vypěstovali, aby nedostavali rakovinu, potom snad

mlade pokoleni bude jeviti vice zajmu, když v mladi si stromy zamiluje.

Honitba Honitbu na pozemcich zdejši obce odedavna měl pronajatu velkostatek Pernštyn. 32

starousedliků (rolniků) dostavalo ročně po 1 zl. celkem 32 zl. Od r. 1892 rozdilen

tento obnos na všechny majitele pozemků dle daně. Honebni obdobi je 6 lete. Od roku

1905 platilo se za najem honitby ročně 70,-K až do r. 1924, kdy najemne zvyšeno na

750 Kč ročně a za škodu zvěři způsobenou na polich , dle dohody odhadnutou,

poskytuje se i nahrada v dřivi, klestu, travě apod. jednotlivym majitelům pozemků.

Starostove

Prvnim starostou (od roku 1849) pro Černovice a Hodonin, ktereho si milostiva

vrchnost přala , „zvolen“ byl lesni Vejpustek, ktery bydlel v reviř. Ten vladl aždo

roku 1864. Stař pamatuji, jak v neděi vžycky po služach božch on sedaval na

ždli pod kůnou , ktera stavala pod „tarou“ hospodou ( č 9) , a sedlaci i chalupnici

jdouce z kostela přchazeli s čpici pod paž k zastupci milostive vrchnosti a uřdu

libali ruku.Tento Vejpustek je na zdejšm hřitověpochovan. Roku 1864 zvolen

prvněze svobodne vůe usedlikůzdejš rolnik Haša Františk č 14 starostou.

Po ně pak nasledovali:

Plihal Františk rolnik č 18

Pavelka Františk kožluh č 13 1890 –1892

Čpiča Františk rolnik č 26 1893 –1895

Pavelka Františk kožluh č 13 1896 –1898

Kučra Františk rolnik č 11 1899 –1901

Plihal Františk rolnik č 18 1902 –1919

Křnek Rudolf bednařč 98 1919 –1922

Peš Josef domkařč 100 1922 –1923

Jilek Františk rolnik č 26 1923 –Ze jmenovanych zasluhy o zvelebeni obce ma Pavelka Františk, ktery zcestoval

růne staty evropske, nabyl šrokeho rozhledu a konečězde se opě usadil. Jeho

přčněim založn hasičky sbor, přstavě hřitov, zřzena založa.

Zastupitelstvo

(vybor)

obecni

Přd svěovou valkou občnstvo rozděeno bylo pro volby do obce podle majetnosti

na 3 sbory :

Domkař měi jen zastoupeni čeny ve třtim sboru. Všch čenůvyboru bylo 9 pozděi

12 a volby vžy po 3 letech děi se ustně veřjněa to voličsmě voliti osoby ze sveho

sboru. V obecnim zastupitelstvu proto se rozhodovalo vždycky se zřetelem na zajmy

lepe situovanych rolniků. Teprve v roce 1919 uzakoněno bylo všeobecne rovne

hlasovaci pravo (tajne)pro osoby starši 21 let bez rozdilu pohlavi. V roce 1920, kdy

byly prvni volby dle noveho způsobu , nebyl ještě život tak zpolitizovan, proto

kandidovano bylo společnou dohodou a zvoleno těchto 15 členů :

1. Křenek Rudolf , domkař a bednař č. 98 starosta

2. Peša Josef , domkař č. 100 nam. Starosty

3. Mojzy Josef , domkař č. 69 I. radni

4. Ostry Josef , domkař č. 102 II. radni

5. Peša Vaclav , domkař a bednař č. 24 III. radni

6. Dostal Antonin , domkař a tesař č. 42

7. Plihal Antonin , domkař č. 1

8. Kytner František , domkař č. 60

9. Kotouček František , domkař č. 78

10 Flieger Alois , dřevař č. 11

11. Plihal František , rolnik č. 18

12. Sedlaček Leopold , rolnik č. 34

13. Jilek Josef , rolnik č. 8

14. Jilek Josef , rolnik č. 21

15. Peša Antonin , rolnik č. 38

Nahradniky jejich byli :

Pavelka františek , domkař č. 31

Sedlař Antonin , domkař č. 53

Ťapal Karel , domkař č. 54

Jilek František , rolnik č. 26

Funkčni obdobi prodlouženo bylo na 4 leta. V roce 1923 kandidovaly již 2 politicke

strany, lidova a republikanska, jejich kandidatni listiny jsou zde :

Hlasovaci listek

čsl. strany lidove

pro volbu obecniho zastupitelstva v Černovicich

dne 16. zaři 1923

2. Sedlaček Leopold, rolnik č. 34

3. Jilek Antonin, domkař č. 10

4. Sedlař Antonin, domkař č. 53

5. Jilek František , rolnik č. 26

6. Ostry Josef, domkař č. 104

7. Blažek Karel, domkař č. 51

8. Jilek Josef, rolnik č. 8

9. Peša Antonin, rolnik č. 38

10. Kytner Vaclav, domkař č. 79

11.Mojzik Josef, domkař č. 69

12. Křenek Rudolf, domkař č. 37

13. Juračka František, domkař č. 105

14. Pavelka František, domkař č. 31

15. Němec Alois , domkař č. 67

Hlasovaci listek

republ. strany zemědělskeho a malorolnickeho lidu

pro volbu obecniho zastupitelstva v Černovicich

dne 16. zaři 1923

1. Peša Vaclav , bednař č. 24

2. Hons Lambert, řidici učitel č. 97

3. Proks Antonin, tesař č. 63

4. Šikula František, obuvnik č. 5

5. Čepička František, domkař č. 16

6. Vavřiček František , zednik č. 65

7. Ostry Josef , obchodnik kůži č. 18

8. Plihal Antonin , domkař č. 1

9. Šikula Josef, domkař č. 29

10. Bubenik Jan, domkař č. 59

11. Fliger Alois, dělnik č. 11

12. Coufal Jan, domkař č. 77

13. Topinka Jan, tesař č. 56

14. Kšica Josef, domkař č. 48

15.Musil František ml. tesař č. 99

Při volbě bylo celkem odevzdano 301 hlasů, z nich platnych 297, nepatne 4.

Z platnych hlasů dostala strana lidova hlasů 182 (tj.9 mandatů – 9 prvnich

z kandidatni listiny je zvoleno za členy obecniho zastupitelstva , ostatni

nahradniky), strana republikanska hlasů 115 ( tj. 6 mandatů), starostu zvolila si pak

strana lidova. Toto zastupitelstvo bude v činnosti do novych voleb v roce 1927.

Stare

rody

Stare rody jsou: Peša, Plihal, Jurnečka, Sedlaček, Pavelka, Haška, Juračka, Šikula.

Obyvatelstvo

počet

Roku 1790 bylo v Černovicich domů 43 a obyvatel 348

Roku 1834 bylo v Černovicich domů 71 a obyvatel 575

Roku 1890 bylo v Černovicich domů 93 a obyvatel 625

Roku 1900 bylo v Černovicich domů 103 a obyvatel 638

Roku 1920 bylo v Černovicich domů 105 a obyvatel 603

Sčitani

Posledni uvedene sčitani provedeno bylo dle stavu 15. unora 1921. Ve skutečnosti

obyvatelů bylo asi o 15 vice, neboť ti byli v tu noc (z 15. na 16. unora ) vzdaleni

z domova za praci. Uvedeny počet obyvatel žil ve 128 domacnostech , z něj bylo 288

mužů a 315 žen, všichni česke pouze 1 ruske narodnosti, podle naboženskeho

vyznani 595 řimskokatol. 2 pravoslavni, 5 evang. českobratrskeho,